Filozofická Fakulta

Koncepce rozvoje Katedry PVHAS FF UK pro léta 2016-2018

Koncepce rozvoje Katedry pomocných věd historických a archivního studia

Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze pro léta 2016-2018

 

Prof. PhDr. Marie Bláhová, DrSc.

 

Koncepce rozvoje katedry pomocných věd historických a archivního studia FF UK na léta 2016-2018 byla zpracována v souladu s opatřením děkana FF UK v Praze č. 16/2006. Logicky navazuje na koncepci rozvoje do roku 2015. Koncepce rozvoje je podle uvedeného opatření zaměřena I. na personální rozvoj, II. rozvoj pedagogické činnosti, III. rozvoj vědecké činnosti a mezinárodní spolupráce, IV. výhled dalších oblastí rozvoje základní součásti. Tyto oblasti vyplývají z hlavních úkolů a zaměření katedry.

 

I. Oblast personálního rozvoje 

Na katedře pomocných věd historických a archivního studia FF UK působí v současné době devět vědecko-pedagogických pracovníků (celkem 7,95 pracovního úvazku). Všichni se podílejí na výuce a vědecké činnosti katedry. Z uvedených devíti pedagogických pracovníků působících na katedře jsou dvě profesorky, přičemž jedna s dlouhodobou perspektivou působení v oboru, tři docenti (z nichž ovšem jeden pracuje na 0,2 úvazku) a čtyři odborní asistenti. Všichni zbývající pracovníci dosáhli titulu. Ph.D. a postupně plánují habilitaci. V současné době složení katedry odpovídá potřebám oboru, je ovšem nutno sledovat potřeby generační obměny katedry.

 

II. Rozvoj pedagogické činnosti. 

Katedra pomocných věd historických a archivního studia zajišťuje dva studijní obory. Jednak „tradiční“ obor Archivnictví a pomocné vědy historické, v němž vychovává a vzdělává budoucí archiváře pro státní správu a odborníky pro další kulturně a historicky orientované instituce, včetně vědeckých institucí v oboru historie a příbuzných disciplin. Nově při katedře funguje obor Veřejná srpáva a spisová služba jako obor, který úzce souvisí s archivnictvím. Absolventi budou působit především v institucích státní správy, ale i v dalších organizacích. Dlouhodobě také KPVHAS zajišťuje servis především v oblasti pomocných věd historických a dějin správy pro historicky orientovaná pracoviště FF UK (historie, dějiny hudby, dějiny umění, latinská medievistika, skandinavistika).

V současné době je tedy na katedře v bakalářské formě akreditováno jednooborové studium Archivnictví a pomocných věd historických (v prezenční i kombinované formě), a rovněž jenooborové studium oboru Veřejná správa a spisová služba. V navazujícím magisterském studiu je akreditováno, opět v prezenční a kombinované formě, jednooborové studium oboru Archivnictví a pomocné vědy historické a dvouoborové Archivnictví a pomocné vědy historické v kombinaci s historickými a filologickými obory. V doktorské formě funguje prozatím tříleté studium oboru Pomocné vědy historické. Bakalářský obor archivnictví a pomocné vědy historické má platnou akreditaci do 31. 7. 2019, navazující magisterský obor archivnictví a pomocné vědy historické rovněž do 31. 7. 2019. Doktorské studium pomocné vědy historické má platnou akreditaci do 31. 7. 2017. Bakalářský obor Veřejná správa a spisová služba je akreditován do 31. 3. 2018. V současné době pracovníci katedry připravují podklady pro akreditaci navazujícího magisterského studia oboru Veřejná správa a spisová služba.

Na výuce oboru Archivnictví a pomocné vědy historické se podílejí pracovníci katedry podle své specializace. Hlavní obory, dějiny správy, nauka o pramenech, diplomatika a paleografie, jsou chronologicky členěny a zajišťovány odborníky specializujícími se na jednotlivá období, výuku „menších“ pomocných věd historických zajišťují jednotliví pracovníci podle badatelského zaměření v celém rozsahu. Výuku archivní teorie a praxe zajišťuje katedra ve spolupráci s pracovníky Národního archivu, odboru archivní správy a spisové služby Ministerstva vnitra, a dalších archivů tak, že pracovníci katedry vyučují především teoretické předměty, pracovníci Národního archivu se zaměřují na jejich praktickou aplikaci. Některé speciální obory vyžadující odlišnou kvalifikaci, především historickou geografii, dějiny práva, právní pojmy, epigrafiku a numismatiku, vyučují externí odborníci. Na výuce studentů oboru archivnictví a pomocné vědy historické spolupracují vedle učitelů katedry také učitelé historických, jazykovědných a dalších pracovišť FF UK (Ústav českých dějin, Ústav světových dějin, Ústav hospodářských a sociálních dějin, Ústav pro ranou dobu dějinnou, Ústav řeckých a latinských studií, Jazykové centrum, Ústav filozofie a religionistiky).

Výuku oboru Veřejná správa a spisová služba zajišťují zčásti pracovníci katedry specializující se na problematiku novověkých a moderních PVHA a dějin správy. S nimi také počítáme pro připravované navazující magisterské studium tohoto oboru. Část předmětů je nutno vzhledem k různorodosti tohoto oboru zajišťovat externími učiteli, většinou z právnické fakulty UK, z AV ČR a VŠE. I když jde částečně o pracovníky vyučující externě také předměty oboru archivnictví, což umožňuje spojování výuky, je zabezpečení tohoto oboru finančně náročnější. Komplikace působí také prostorové podmínky, protože přes spolupráci s Národním archivem, v jehož prostorách probíhá část odborné výuky, jediná posluchárna pro výuku obou oborů nestačí. 

V doktorském studiu většina studentů průběžně skládá zkoušky a plní další povinnosti včetně dokončení a obhájení disertace, i když nikoliv v předepsaných třech letech. To není vzhledem k povaze oboru a nárokům na disertační práce reálné. Katedra proto připravuje novou akreditaci již na čtyři roky.  

Pokud jde o učebnice a studijní pomůcky, jsou k dispozici kvalitní učebnice, příručky a praktické pomůcky pro většinu hlavních předmětů, konkrétně ke středověké i novověké paleografii, historické chronologii a kodikologii. Byly zahájeny také práce na příručce diplomatiky středověku a novověku, která by nahradila dosavadní učebnici, reflektovala současný stav bádání v oboru a odpovídala moderním nárokům. To je časově náročné, protože to předpokládá předchozí analytické zpracování některých témat. Vedle učebnic připravili pracovníci katedry v minulých letech podklady pro studium oboru na internetových stránkách. Základ byl zpracován v rámci Operačního programu Praha - Adaptabilita (OPPA). Průběžně jsou informace aktualizovány a doplňovány. Tyto stránky jsou hojně využívány nejen studenty mateřské katedry, ale i dalších základních součástí fakulty i posluchači z jiných fakult a univerzit. Využívány jsou rovněž širší badatelskou veřejností, především z řad genealogů a regionálních historiků, o čemž svěčí průběžně přicházející – vesměs pozitivní – reakce a dotazy. Postupně pracovníci katedry zamýšlejí připravit podrobné internetové, případně i tištěné, pomůcky pro další předměty.

V souvislosti s úrovní studia oboru je nutno konstatovat, že se studenti oboru pravidelně zúčastňují konferencí SVOČ, kde se vesměs umísťují na předních místech (práce studentů, kteří se umístili v první desítce, jsou publikovány v konferenčních sbornících, soutěžící zastupující katedry se v posledních letech umísťovali pravidelně do pátého místa (v roce 2013 obsadili dokonce první i druhé místo). Současně se výborně umísťují i v soutěži Josega Šusty, která má odlišní kritéria (2013 druhé místo, 2014 třetí místo, 2015 první místo).

Poznatky získané studiem si někteří studenti rozšiřují studijními pobyty v zahraničí většinou v rámci programu Erasmus. KPVHAS uzavřela v posledním období smlouvu s prestižním pracovištěm oboru, École des chartes v Paříži, vlastní smlouvy má s Technickou univerzitou v Cáchách a s Vratislavskou univerzitou. Studenti však mohou využívat i smluv dalších pracovišť fakult (historie, latinská medievistika).

Renomé katedry PVHAS potvrzuje i skutečnost, že již několik let pravidelně přijíždějí na studijní pobyty na katedru doktorandi zahraničních, především polských, univerzit (Poznaň), Warszawa), ať již v rámci Vyšehradského fondu nebo polských grantů a stipendií.

 

III. Rozvoj vědecké činnosti a zahraniční spolupráce

Hlavní oblasti výzkumu:

Hlavní oblastí výzkumu realizovaného na katedře pomocných věd historických a archivního studia logicky nadále tvoří studium pomocných věd historických a písemných pramenů v historických českých zemích a v České republice v nejširším slova smyslu. Badatelská činnost se přitom soustřeďuje na písemnou kulturu v celé šíři její produkce včetně předpokladů a podmínek její existence a její společenské funkce. V centru zájmu pracovníků katedry jsou úřední písemnosti a správní instituce, které je produkují, v celém rozsahu od počátků písemné kultury v českých zemích do současnosti. Jsou studovány zejména v rámci diplomatiky, paleografie a dějin správy. Pracovníci katedry se nevyhýbají ani širším tématům kulturních dějin. Výsledky publikují v příspěvcích na domácích i zahraničních konferencích, ve studiích v časopisech a sbornících, v kapitolách v kolektivních monografiích (naposledy Všední sváteční život na přemyslovských dvorech, Přemyslovský dvůr – M. Holá, M. Bláhová).

Významnou součástí vědecké práce členů katedry je již tradičně zpřístupňování historických pramenů v odborných edicích. Úspěšně pokračuje práce na vydávání městských knih v rámci ediční řady Libri civitatis (ve spolupráci s UJEP Ústí nad Labem a především archivními pracovišti). Na těchto edicích se pod vedením doc. Ebelové podílejí i studenti a doktorandi oboru (v posledních třech letech byla v rámci katedry zpracována edice Pacovské městské knihy a Sušické městské knihy). Významným přínosem je rovněž publikování edice pramenů k dějinám Jednoty bratrské, kterou zpracovala absolventka oboru Markéta Růčková v rámci doktorské disertace (Archiv Matouše Konečného II. Studium a korespondence kněžského dorostu Jednoty bratrské v letech 1610–1618). Doc. Hojda dokončil edici cestovního deníku Heřmana Jakuba Černína (Heřman Jakub Černín na cestě za Alpy a Pyreneje, na níž se rovněž podíleli studenti (později absolventi) oboru. Dva obsáhlé svazky této edice s komentáři byly v roce 2015 odměněny cenou Magnesia litera za literaturu faktu.

Profilové projekty

Výzkum uvedené tématiky probíhá od roku 2013 hlavně v rámci Programu rozvoje vědních oblastí na Univerzitě Karlově P 12 Historie v interdisciplinární perspektivě, modul A. Fontes. Prameny k českým dějinám. Cílem modulu je sledovat produkty písemné kultury v širokém kontextu kulturních dějin jako historický pramen a aspekty, které ovlivňují jejich pramennou hodnotu. Výsledkem jsou detailní analýzy a kritické edice konkrétních pramenů, i syntetické monografie o bohemikálních pramenech v širokém kontextu písemné kultury latinského kulturního okruhu a dějinách správy. Někteří členové katedry se částí své vědecké kapacity podílejí rovněž na úkolech PRVOUKu řešených na jiných pracovištích FF UK (J. Dobeš, J. Šouša).

Hlavním výstupem podprojektu Fontes byla mezinárodní konference Pomocné vědy historické v současné historiografii a archivnictví, kterou uspořádala KPVHAS a Národní archiv ve spolupráci s Archivem hlavního města Prahy, a sborník rozšířených a doplněných příspěvků přednesených na této konferenci. Sborník je v současné době připraven k tisku.

Pracovníci katedry se dále podílejí na dalších domácích i mezinárodních projektech. V letech 2012-2014 byl řešen projekt Rothschild Foundation: Lists of Jewish Families and Jewish Familiants in Bohemia from 1724 (1618) to 1811 (I. Ebelová). V roce 2015 byly zahájeny práce na mezinárodním projektu „Polska i Pomorze w kształtowaniu cywilizacji europejskiej (od słowiańskich plemion do przełomu XII/XIII w.)” v rámci NPRH (Narodowy Program Rozwoju Humanistyki), na němž se podílejí historikové a archeologové z Polska, Německa, ČR a Maďarska (M. Bláhová). Pokračovaly práce na projektu Radices Silesiae – Silesiacae Radices zaměřeném na studium paměti a geneze společenských vazeb a identity Slezska a koordinovaném Vratislavskou univerzitou (M. Holá, M. Bláhová). Byly zahájeny práce na německo-polsko–česko–maďarském projektu „Frömmigkeit – Stadt – Universitiät (H. Pátková).

 Z dalších významných projektů se členové katedry podíleli na projektu z oblasti správních dějin středověku a raného novověku (Cuius Regio. Analýza faktorů určujících soudržnost uvnitř regionů a pocit sounáležitosti jejich obyvatel – za FFUK garantuje Ústav českých dějin), V letech 2013-2015 byl řešen již zmíněný projekt GAČR Libri civitatis II (hlavní řešitel I. Ebelová), u něhož byla FF UK hlavním řešitelem (spoluřešitel FF UJEP). Od roku 2016 je řešen projekt GAČR Scriptores (ve spolupráci s Komisí pro soupis rukopisů Masarykova ústavu – Archivu AV AV ČR (H. Pátková).

V tomto roce podali pracovníci katedry čtyři grantové přihlášky do GAČR, výsledky budou známy na konci roku.

Vedle grantových aktivit se pracovníci katedry nadále podíleli na publikacích a publikačních řadách historicky orientovaných nakladatelství (především Lidové noviny, ediční řada Dějiny českých, moravských a slezských měst, zmíněné kolektivní monografie o středověkých dvorech). Dále pokračuje spolupráce na edičním projektu Národního zemědělského muzea a Národního archivu Čeští agrární historici a zemědělsko-lesničtí archiváři, a na projektu Vývoj české ústavnosti 1618-1918 (s Ústavem právních dějin UK PF Praha). Rovněž se podílejí na zpracování domácích i zahraničních encyklopedií (především Biografický slovník českých zemí a Verwaltungsgeschichte der Habsburgermonarchie in der Frühen Neuzeit). Průběžná lektorská a recenzní činnost je samozřejmostí.

Stejně tak je samozřejmostí účast členů katedry na domácích i mezinárodních odborných konferencích a spolupráce při jejich organizaci.

Důležitou součástí práce katedry je popularizace oboru. Pracovníci katedry spolupracují s časopisem Dějiny a současnost (Z. Hojda), s Českým rozhlasem a s Českou televizí. Vedle jednorázových vystoupení to byly především: Pravidelná účast na pořadu Historický klub na stanici Vltava ČR. Vystoupení byla věnována výročím historických osobností a událostí ve středověku a středověké kultuře (M. Bláhová); pořady o cestování a cestovatelích v raném novověku pro stanici Leonardo ČR (Z. Hojda). Pro ČT spolupráce na projektu Historie (ČT 24), pořady „Kepler“, „Švédové před Špilberkem“ (Z. Hojda), Čas (M. Bláhová)

 

Spolupracující instituce:

Katedra PVHAS a její jednotliví pracovníci vědecky spolupracují v rámci České republiky především s pracovišti AV ČR (Centrum medievistických studií, Historický ústav, Ústav dějin umění, Etnologický ústav, Masarykův ústav a Archiv AV ČR), s archivy (Národní archiv, Státní oblastní archivy, Archiv hl. města Prahy, Archiv UK, Archiv České národní banky Praha, Archiv Národního muzea, Archiv Národní galerie), s fakultami UK (Právnická fakulta, Teologická fakulta), s pracovišti FF UK (Ústav hospodářských a sociálních dějin), a univerzitami a dalšími vysokými školami v ČR (především UJEP Ústí nad Labem, a VŠCHT v Praze; na Ústavu germanistiky, nordistiky a nederlandistiky Filozofické fakulty MU) a dalšími institucemi (např. Národní zemědělské muzeum Praha). Ze zahraničních institucí nutno jmenovat Institut für Österreichische Geschichtsforschung a Institut für Wirtschafts- und Sozialgeschichte Universität Wien; Katedra archívnictva a pomocných vied historických Filozofické fakulty Komenského univerzity v Bratislavě, Max-Planck Institut für Europäische Rechtsgeschichte Frankfurt am Main; Friedrich-Schiller-Universität Jena, Christian-Albrecht Universität Kiel, Institut Historii a Institut historii państva i prawa Univerzity M. Curie-Sklodovské Lublin, Univerzita Adama Mickiewicze Poznaň, Uniwersytet Wroclawski, Uniwersytet Jagielloňski v Krakówie, Maison des Sciences de l´Homme, Institut of Medieval Studies University of Leeds, Università degli Studi di Padova.

Členové katedry jsou rovněž členy mezinárodních odborných institucí, především Commission Internationale de diplomatique v rámci Comité International des Sciences Historiques (M. Bláhová), Comité international de paléographie latine, rovněž v rámci Comité International des Sciences Historiques (H. Pátková), Latin Palaeography Network (H. Pátková), Deutsch-Polnischer Gesprächskreis für Quellenedition (I. Ebelová), Medieval Chronicle Society (an international and interdisciplinary organisation founded to facilitate the work of scholars interested in medieval chronicles, or more generally medieval historiography - (M. Bláhová), International Association of Agricultural Museums and Agricultural History (AIMA – J. Šouša) , Gesellschaft für mitteleuropäische Banken und Sparkassengeschichte (J. Šouša), Eugen-Gutmann-Gesellschaft für Bankengeschichte (J. Šouša), European Society for Environmental History (K. Woitschová).

Rovněž působili a působí jako členové redakčních rad domácích i zahraničních odborných časopisů a publikačních řad (SAP, AČ, AUC – HUCP, Paginae historiae, Prager Wirtschafts- und Sozialhistorische Mitteilungen/Prague Economic and Social History Papers; Monumentorum custos, Prameny a studie Národního zemědělského muzea; Historický obzor, Prague Papers on History of International Relations, Studia Źródłoznawcze, Pamiętnik Biblioteki Kórnickiej, Museum vivum - sborník Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm; atd.) a ve vědeckých radách v různých institucích.

Přínos práce členů katedry potvrzují i ocenění, jichž se jim dostává (v uplynulém období již zmíněná cena Magnesia Litera).

 

IV. Výhled dalších oblastí rozvoje základní součásti

I. Jak již bylo konstatováno, v oblasti personálního rozvoje předpokládáme především habilitaci PhDr. Milady Sekyrkové, CSc.

II. V oblasti rozvoje pedagogické činnosti bude katedra PVHAS v následujícím období usilovat o zachování studia oborů Archivnictví a pomocné vědy historické a Veřejná správa a spisová služba v současném rozsahu. Dále předpokládáme zahájení navazujícího magisterského studia oboru Veřejná správa a spisová služba. Rovněž počítáme s tradiční spoluprací s historickými obory a s oborem Latinská medievistika.

III. V oblasti vědecké práce a zahraniční spolupráce se všichni vědecko-pedagogičtí pracovníci především hodlají podílet na univerzitním projektu Progres, a to v rámci programu Historie – klíč k pochopení globalizovaného světa podprogramem Vestigium. Ten bude navazovat na podprogram Fontes v rámci PRVOUKu. Hlavním úkolem bude sledovat stopy historických skutečností především v písemných a obrazových pramenech. Bádání bude zaměřeno hlavně na klasifikaci pramenů, jejich rozbor a zkoumání jejich výpovědní hodnoty a na ediční činnost. V návaznosti na to bude věnována pozornost pomocným vědám historickým, opět především diplomatice a paleografii, ale i možnostem využití heraldických, sfragistických a epigrafických pramenů pro poznání různých společenských jevů. Vedle toho počítáme s řešením grantů podle úspěšnosti podaných přihlášek a s pokračováním práce na mezinárodních projektech.

V posledních letech ovšem vyvstal problém s finančními prostředky pro knihovnu katedry. Ty jsou rozdělovány podle počtu studentů, doktorandů a pedagogů a není zohledněna skutečnost, že knihovnu nevyužívají pouze studenti (a pedagogové) archivnictví, ale i dalších historických i jiných oborů. Navíc jsou zvláště zahraniční tituly často žádány prostřednictvím MVS pro čtenář dalších odborných knihoven v ČR. Jde především o doplňování časopisů, které jsou často využívány pracovníky i studenty historických oborů, a z nichž některé nejsou jinde v ČR k dispozici. Nelze je přitom předplácet z grantových prostředků.

 Podle aktuálního zájmu bude katedra rovněž pokračovat v organizování rekvalifikačních kurzů pro archiváře a pracovníky spisové služby, podle možností i dalších pro obecní kronikáře, genealogy a jiné zájemce. Nadále počítáme s pořádáním u veřejnosti velmi oblíbených přednáškových kurzů a seminářů pomocných věd historických v rámci Univerzity třetího věku.

V zájmu dalšího rozvoje vědecké a pedagogické práce počítá katedra nadále s udržováním stávajících kontaktů s výše uvedenými odbornými institucemi v ČR i v zahraničí, přičemž zvláštní důraz klade na pokračující spolupráci se zahraničními institucemi oboru. Spolupráce by se měla realizovat v oblasti výuky i v oblasti vědecké práce, konkrétně v pořádání a spolupořádání odborných konferencí a workshopů a účastí na nich, ve vzájemné výměně přednáškové činnosti a v publikacích.

V zájmu propagace vědecké práce v oboru a zapojení členů katedry do mezinárodní spolupráce je i nadále nutno zachovat kontinuitu členství v mezinárodních institucích oboru a podle možností zapojovat do práce v těchto institucích také mladé pracovníky.

 

V Praze, 30. dubna 2016.

Aktuality

There are not any news