FilozofickáfFakulta

Koncepce rozvoje Katedry PVHAS FF UK pro léta 2019-2022

Koncepce rozvoje Katedry pomocných věd historických a archivního studia

UK FF pro období 2019–2022

(vypracováno v souladu s opatřením děkana č. 14/2017, část II, čl. 4).

 

Katedra pomocných věd historických a archivního studia (dále PVHAS) byla zřízena v roce 1964 jako samostatné pracoviště, navazující na tradici výuky pomocných věd historických v Českých zemích, sahající do roku 1784 (založení „stolice diplomatiky, numismatiky, heraldiky a starožitností“), a archivního školství (v roce 1919 zřízená Státní archivní škola).

Katedra PVHAS je vědecko-pedagogickým pracovištěm, jehož kmenoví členové (ve spolupráci s externisty) zajišťují v rámci studijního programu Historické vědy realizaci oboru Archivnictví a pomocné vědy historické (v prezenční i kombinované formě bakalářského a navazujícího magisterského studia) a oboru Veřejná správa a spisová služba (v prezenční formě bakalářského studia, k němuž od ak. roku 2019/2020 přibude navazující magisterské studium v prezenční formě).  

1. personální rozvoj

V současné době působí na katedře devět interních vědecko-pedagogických pracovníků v celkovém rozsahu 7,95 pracovního úvazku (sedm členů katedry v plném úvazku, jedna členka s úvazkem v rozsahu 0,75 a jeden člen v rozsahu 0,2), podílejících se na zajištění výuky akreditovaných studijních oborů, na výuce v rámci kurzů celoživotního vzdělávání a na vědecké činnosti.

Ze stávajícího pracovníků jsou dvě profesorky (Marie Bláhová a Hana Pátková), specializující se v obou případech na období středověku. Ze čtyř docentů se rovněž na období středověku zaměřuje Mlada Holá, na období raného novověku Zdeněk Hojda a Ivana Ebelová, čtvrtý z docentů působících na katedře, Jiří Šouša (úvazek 0,2) spoluzajišťuje výuku moderní diplomatiky a participuje na výuce dějin správy novověku (19. století) v součinnosti s PhDr. Miladou Sekyrkovou, CSc. (úvazek 0,75). Mgr. Jan Dobeš, Ph.D. zajišťuje výuku nejnovějších dějin správy a diplomatiky, třetí z odborných asistentů, PhDr. Klára Woitschová, Ph.D., se specializuje rovněž především na období raného novověku.

Všichni pedagogové se podílejí na zajištění výuky v rámci studijního oboru Archivnictví a pomocné vědy historické (bc. i nmgr.), většina participuje i na zajištění výuky některých předmětů pro ÚČD (Základy PVH, paleografie, diplomatika, dějiny správy), Zdeněk Hojda zajišťuje přednášky pro ÚGS – odd. skandinavistiky (Dějiny Skandinávie – pro Bc.). S výjimkou tří medievistek jsou všichni pedagogové zapojeni i do výuky v rámci studia oboru Veřejná správa a spisová služba.

V předmětném období by mělo být v nejbližší době zahájeno habilitační řízení dr. Milady Sekyrkové, CSc. (připraveny veškeré požadované podklady, rukopis monografie bude v nejbližších týdnech odevzdán do tisku – nakl. Karolinum). Přípravu k budoucí habilitaci zahájí v nejbližší době i Mgr. Jan Dobeš, Ph.D., v horizontu cca tří let i PhDr. Klára Woitschová, Ph.D. Pro tyto vyučující by měly být vytvořeny co nejpříznivější podmínky pro přípravu a realizaci habilitace formou udělení tvůrčího volna, případně dočasného snížení pedagogických a zvláště administrativních povinností.

Vzhledem k zaměření studia je nezbytná participace externích odborníků-specialistů na výuce, a to jak v rámci studia oboru Archivnictví a pomocné vědy historické (dále Arch. a PVH), tak zvláště oboru Veřejná správa a spisovná služba (dále VSSS). V této souvislosti se katedra neustále potýká s problémem financování externistů, kdy jim za jejich práci nemůže nabídnout odpovídající finanční ohodnocení.

V současné době stojí katedra před nutností přirozené generační obměny, z hlediska rozšíření tradičního studia (Arch. a PVH) o novou specializaci (VSSS) – od ak. roku 2019/2010 i v navazujícím magisterském studiu – by bylo nanejvýš žádoucí i posílení pedagogického sboru. Vzhledem k vysokým nárokům kladeným na jednotlivé pracovníky, jejich zapojení do pedagogické a výzkumné vědecké činnosti, by mladí adepti měli být motivováni nejen atraktivitou profese, ale i finančně. To se ostatně týká i stávajících členů katedry, kdy jestliže ne všichni, tak většina se pohybuje na mzdovém základu v rámci svého platového zařazení, navzdory dlouholeté praxi.

2. rozvoj pedagogické činnosti

Pracovníci Katedry pomocných věd historických a archivního studia zajišťují dva studijní obory – Archivnictví a pomocné vědy historické a nový obor Veřejná správa a spisová služba. Zatímco pomocné vědy historické v rámci prvního oboru představují tradiční formu studia, druhá složka, archivnictví, je v posledních letech objektem dynamického vývoje, na který nutně musí reagovat způsob vzdělávání.

V souladu s Akreditačním řádem UK ze dne 8. února 2018 získal studijní obor Archivnictví a pomocné vědy historické v bakalářském a navazujícím magisterském studiu v prezenční i kombinované formě, s možností samostatného či sdruženého studia (kombinovatelného se všemi studijními programy bakalářského či magisterského studia, které to nevylučují) akreditaci s platností do 21. září 2028. Výuku profilových předmětů (dělených chronologicky) v rámci bakalářského i navazujícího magisterského studia, tzn. dějin správy, nauky o pramenech, diplomatiky a paleografie zajišťují jednotliví interní vyučující podle své specializace, stejně tak realizují výuku tzv. menších pomocně-vědných disciplín (historická chronologie, heraldika, sfragistika, genealogie …) a specializační přednášky a semináře (historická ikonografie, historická demografie a statistika…). Výuku některých předmětů vzhledem k jejich specifickému zaměření a nezbytné speciální kvalifikaci zajišťují externí vyučující ve spolupráci s kmenovými pracovníky katedry (historická geografie, kodikologie a dějiny tištěné knihy) či samostatně (epigrafika, numismatika, dějiny práva a základní právní pojmy). Na výuce participují rovněž pracovníci dalších ZS fakulty (Ústavu českých dějin, Ústavu světových dějin, Ústavu hospodářských a sociálních dějin, Ústavu pro ranou dobu dějinnou, Ústavu řeckých a latinských studií, Jazykového centra a Ústavu filozofie a religionistiky). Spolupráce na výuce je reciproční, zvláště pokud jde o historické ústavy, kde pracovníci katedry zajišťují především výuku pomocných věd historických a dějin správy (obligatorních předmětů pro posluchače historických oborů), specializační semináře vypisované KPVHAS jsou otevřené i pro studenty historie a naopak. Katedra působí rovněž jako „servisní“ pracoviště v oblasti výuky i pro další historicky orientované obory (především dějiny hudby, germanistiku a skandinavistiku – dějiny Skandinávie zajišťované Zd. Hojdou). V souvislosti s praktickým zajišťováním mezioborové výuky spatřuji rezervy v prohloubení vzájemné komunikace mezi jednotlivými historickými obory.

V rámci bakalářského i navazujícího magisterského studia Arch. a PVH je kladen důraz jak na teoretickou, tak i kvalitní praktickou výuku archivnictví. Tu zajišťuje katedra především ve spolupráci s Národním archivem, Archivem hlavního města Prahy, Masarykovým ústavem – Archivem Akademie věd ČR, ale i dalšími archivními (primárně pražskými) pracovišti (zvláště pokud jde o souvislé odborné praxe studentů v obou formách studia). Pro možnosti praktické spolupráce s archivy (exkurze, praxe…), především pak pro vlastní výuku je cennou devizou souběžné působení PhDr. Milady Sekyrkové, CSc. na katedře a současně v Archivu UK a PhDr. Kláry Woitschové, Ph.D., jež je vedoucí Archivu Národního muzea. V souvislosti s nadstandardní spoluprací s NA byla do jeho prostor přenesena i část výuky NA je rovněž místem, kde se pořádají konferenční akce katedry.

Druhým studijním oborem, realizovaným na katedře, je Veřejná správa a spisová služba (mladý obor v samostatné formě bc. prezenčního studia od ak. roku 2013/2014, od ak. roku 2019/2020 bude zahájeno i v samostatné formě prezenčního nmgr. studia), s akreditací platnou do 28. srpna 2028. Akreditováním daného oboru vychází katedra do značné míry vstříc současným požadavkům nejen Odboru archivní správy a spisové služby MV, ale i jednotlivých archivů. Profesně zaměřené studium zajišťují zčásti pracovníci katedry – především výše uvedené současně v praxi působící archivářky a pedagožky, K. Woitschová a M. Sekyrková, kdy posledně jmenovaná je současně jako archivářka AUK pověřena dohledem nad vedením spisovny filozofické fakulty. Dalšími interními vyučujícími, kteří se podílejí či budou podílet (v rámci nmgr. studia) na výuce daného oboru je zejména J. Dobeš a dále I. Ebelová, Zd. Hojda a J. Šouša. Vzhledem k výrazné specifičnosti daného oboru, kdy se jedná o skutečně mezioborové studium a jedině jako takové má své opodstatnění, úzkému propojení s praxí (součástí studijního plánu tohoto je výrazná časová dotace na praxe v průběhu studia), jsou a nadále budou muset být do výuky angažováni externisté jak z jiných studijních programů (politologie, sociologie, historie, právo, ekonomie) vyučovaných na UK či mimo ni (ČZU), tak i přední odborníci z nejvýznamnějších institucí spojených s archivnictvím a spisovou službou (Národní archiv, Masarykův ústav – Archiv AV ČR, Archiv hl. m. Prahy). Zajištění kvalitní realizace oboru je náročné nejen z hlediska prostorového (počítá se s realizací části výuky přímo v archivech), tak personálně a finančně (viz ad 1 – personální rozvoj).

V souvislosti se zajištěním určité proporcionality, výukové zátěže jednotlivých vyučujících (nejen s přihlédnutím ke stávajícímu rozšíření studijních oborů, ale především s ohledem na plynulou generační obměnu), ale i administrativnímu vytížení bude potřeba prodiskutovat a případně korigovat rozsah výukových povinností, garantů studijních oborů a především tajemníka. 

S platností od září 2018 do 21. září 2028 je nově akreditováno čtyřleté doktorské studium pomocných věd historických. Předsedkyní oborové rady je prof. Hana Pátková, Ph.D.

Posluchači doktorského studia jsou úspěšní při podávání a řešení grantových projektů v rámci GAUK, pozitivním jevem jsou v nedávné době a v současnosti realizované ca tříměsíční zahraniční stáže (Zemský archiv v St. Pölten, Státní archiv v Mnichově). Zvláště v případě Mnichova se počítá s prohloubením vzájemné spolupráce (viz dále část 3).

V souvislosti s rozvojem vědecké výchovy a pronikáním do pedagogické činnosti se posluchači doktorského studia pravidelně podílejí na zajišťování cvičení v rámci základního kurzu PVH, rovněž mají možnost vypisování výběrových seminářů ve spolupráci se svými školiteli. Absolventi doktorského studia se uplatňují nejen v archivech (NA, AhMP, MZA, jejichž vedení podporuje i vědeckou činnost svých pracovníků) či knihovnách s historickými fondy (NK, Strahov), ale zvláště na pracovištích Akademie věd. Někteří z řad dříve absolvovaných se v současné době i podílejí na výuce jako externí vyučující.

Pro zahraniční studenty Erasmus+ připravujeme po dohodě s proděkankou M. Křížovou cyklus přednášek, které budou realizovány v ak. roce 2019/2020. Na jejich přípravě se rozhodující měrou podílejí právě studenti doktorského studia.

Oblast celoživotního vzdělávání

Nezanedbatelnou součástí pedagogického působení jsou kurzy pořádané v rámci celoživotního vzdělávání (CŽV) a Univerzity 3. věku (U3V) (garant I. Ebelová). V prvním případě pořádá katedra ve spolupráci s Národním archivem pravidelně čtyřsemestrový rekvalifikační Archivní kurz určený pro odborné pracovníky v archivech (ale i ve spisovnách či v jiných správních institucích) s ukončeným úplným středním vzděláním a rovněž pro pracovníky s vysokoškolským vzděláním odlišného zaměření. V současné době probíhá kurz, který bude ukončen na podzim ak. roku 2019/2020 a další běh bude zahájen v LS téhož ak. roku. V rámci U3V jsou v současné době realizovány jednosemestrové paleografické semináře pro genealogy a regionální badatele (začátečníci a pokročilí), které budou vzhledem k vysokému zájmu probíhat i v následujících letech, rovněž bude pokračovat cyklus specializovaných přednášek. Realizace přednášek nejen v rámci U3V, ale v rámci kurzů CŽV je další z možností prohloubení spolupráce mezi jednotlivými základními součástmi. V listopadu 2019 tak bude ve spolupráci s Jazykovým centrem zahájen osmiměsíční kurz Němčina pro badatelskou praxi.

Podpora studentů

Nezanedbatelnou součástí pedagogického působení členů katedry je podpora studentů v jejich badatelských aktivitách i při výjezdech do zahraničí (Erasmus, odborné stáže – ty především u doktorandů). Katedra má uzavřené smlouvy s pařížskou École nationale des chartes, s Technickou univerzitou v Cáchách, s univerzitou ve Vratislavi. Studenti však nejsou limitováni pouze těmito smlouvami, mohou využívat i smluv uzavřených mezi jinými fakultními pracovišti (historické ústavy, Ústav řeckých a latinských studií, Ústav pro dějiny umění …) a jejich zahraničními partnery. Z hlediska získávání zkušeností a rozhledu je důležité, aby většina studentů vyjela alespoň jednou za studium na zahraniční pobyt a je úkolem pedagogů je co nejvíce motivovat a podporovat.

Studenti archivnictví se pravidelně účastní každoročně pořádaných konferencí CSVK HISTORIE, v jejímž rámci je udělována i cena Josefa Šusty. Práce studentů katedry se pravidelně umisťují na předních místech (v loňském roce dvojnásobné prvenství našich studentek (K. Ansorgová a P. Fúrová), další první místa a pravidelná umístění na prvních pěti místech v uplynulých 15 letech. Absolventce katedry, M. Růčkové, byla udělena cena Gaudeamus (Česká hlava 2010). Kromě toho se studenti především oboru Arch. a PVH, ale i VSSS pravidelně účastní vědecké soutěže České archivní společnosti o cenu univ. Prof. Sáši Duškové, DrSc., kde rovněž dosahují vynikajících výsledků. V této souvislosti je ze strany pedagogů zcela zásadní pozitivní motivace studentů, jejich podpora a zprostředkování informací.

Významný potenciál v oblasti motivace budoucích studentů má studentská sekce při České archivní společnosti, pořádající pravidelně před zahájením ak. roku setkání s nově nastupujícími absolventy a zástupci katedry, pravidelné přednášky s významnými osobnostmi a na podnětná témata, exkurze a d. Především členové výboru sekce aktivně zapojují do dění mladší kolegy, s cílem zachování kontinuity. Bude nutné podpořit obnovení či oživení činnosti Spolku studentů veřejné správy a spisové služby, neboť se ukazuje, že jejich aktivity měly pozitivní vliv na zapojení studentů nejen do života katedry, ale také v popularizaci oboru.

V souvislosti s popularizací oboru, nejde jen o ni, ale o základní informovanost představením práce členů katedry v co nejpříznivějším světle. Je nutné v co nejbližší době aktualizovat zastaralé webové stránky katedry, zejména co se týká odborných profilů jednotlivých pracovníků a široké škály aktivit pořádaných katedrou a pravidelně updatovat.

Velmi podstatný aspekt pro utváření a posilování vztahů mezi studenty a pedagogy představují každoročně pořádané odborné exkurze (hlavní organizátor, programový tvůrce Zd. Hojda), jejichž hlavní význam spočívá v seznamování se zahraniční praxí a zkušenostmi kolegů, ve vyhledávání zahraničních bohemik, zároveň mohou být motivací pro studijní stáže, zahraniční pobyty v rámci programu Erasmus. Svou funkci mají exkurze i při rozšiřování mezinárodních kontaktů katedry. Mezi studenty se těší velké popularitě a snad není neskromné říci, že se z těchto exkurzí stal určitý fenomén.

Studijní opory a pomůcky

Zásadní problém představuje absence studijních textů k předmětu nauka o pramenech. Vydání Úvodu do studia historických pramenů (v horizontu cca pěti let) bude vzhledem k náročnosti přípravy předcházet zpřístupnění základních studijních materiálů na webovém portálu wikisofia (kde jsou již zveřejněny některé materiály – týkají se i dalších pomocných věd historických), zpracované v rámci již dříve řešeného projektu OPPA: Operační program Praha – Adaptabilita. Vzdělávání pro konkurenceschopnost.  Pro zpřístupnění studijních materiálů (s možností zadávání úkolů a zpětné vazby při jejich hodnocení) je využíván moodle. Nanejvýš vhodné by bylo podpořit jeho širší využívání ze strany pedagogů (dosud pouze pro specializační výuku raně novověké diplomatiky, novověké paleografie a historické statistiky).

Mezi priority související s pedagogickou činností členů katedry náleží vydání dlouhodobě avizované příručky diplomatiky středověku a novověku, která by nahradila dosavadní zastaralou učebnici. V této souvislosti bude nezbytné učinit „inventuru“ stavu zpracování a finalizovat jednotlivé texty.

3. rozvoj vědecké, výzkumné a další tvůrčí činnosti

V předmětném období budou členové katedry nadále zapojeni do programu Progres: Q-09: Historie – klíč k pochopení globalizovaného světa, jehož koordinátorkou je za KPVHAS prof. M. Bláhová. Práce jednotlivých členů katedry v rámci uvedeného široce koncipovaného interdisciplinárního projektu se realizuje především v oblasti analýzy písemných pramenů úřední i soukromé provenience, ale i v oblastech zpracování témat s širším dosahem kulturním, společensko-politickém. Počítá se zapojením doktorandů a případně studentů navazujícího magisterského studia v souvislosti s řešením dílčích témat.

M. Bláhová, M. Holá a H. Pátková jsou zapojeny do řešení programu Q-07: Centrum pro studium středověku, M. Sekyrková je zapojena do společného programu ÚDAUK a  ÚDLCJ UK Q-23: Dějiny univerzitní vědy a vzdělanosti.

Pro podporu své vědecké činnosti se pracovníci katedry snaží o získání grantové podpory. V současné době jsou na katedře řešeny dva projekty GAČR (M. Holá, Zd. Hojda) a rovněž mezinárodní projekty („Polska i Pomorze w kształtowaniu cywilizacji europejskiej (od słowiańskich plemion do przełomu XII/XIII w.“ – Narodowy program rozwoju humanistyki, Ministertwo Nauki i Szkolnictwa Wyszego).

Součástí vědecké práce členů katedry je jejich rozsáhlá publikační činnost, zpřístupňování historických pramenů ve formě vědeckých či populárně vědeckých edic, na jejichž přípravě se podílejí i studenti doktorského studia, aktivní účast na domácích i zahraničních kongresech (International Conference on Urban History – I. Ebelová, Zd. Hojda; International Congress of History of Science and Technology – M. Sekyrková a d.) konferencích, workshopech včetně spolupodílu na jejich organizaci. Spolu s mezioborovým týmem z FF UK (Ústav hudební vědy, Ústav pro dějiny umění) pravidelně každé tři roky pořádá Zd. Hojda Mezioborové sympozium k problematice 19. století v Plzni.

Nedílnou součástí je aktivita členů katedry v oblasti popularizační, pravidelná vystoupení v médiích (zvláště úzká spolupráce s Českým rozhlasem, Radiem Leonardo a s Českou televizí) a spolupráce s dalšími tiskovými i digitálními médii.

V letošním roce uplyne sto let od založení Státní archivní školy. Při této příležitosti v listopadu tohoto roku pořádá katedra ve spolupráci s Národním archivem mezinárodní konferenci věnovanou především významným osobnostem (které prošly archivní školou ať již v roli pedagogů či posluchačů) a jejich zásluhám o rozvoj nejen jednotlivých disciplín, ale i významu oboru pro další rozvoj archivního školství jako takového.    

Samozřejmou součástí odborných aktivit členů katedry je jejich činnost v oblasti lektorské a redakční práce, účast v redakčních radách domácích i zahraničních odborných periodik, členství ve vědeckých, edičních a odborných komisích domácích (mj. Vědecká archivní rada, Ediční rada Národního archivu, Společnost pro dějiny vědy a techniky a Národní komitét pro dějiny vědy a techniky, který zastupuje Společnost v zahraničí) a zahraničních (Commission Internationale de diplomatique v rámci Comité International des Sciences Historiques, Comité international de paléographie latine, Comité International des Sciences Historiques, Latin Palaeography Network, Deutsch-Polnischer Gesprächskreis für Quellenedition, Medieval Chronicle Society, International Association of Agricultural Museums and Agricultural History, Gesellschaft für mitteleuropäische Banken und Sparkassengeschichte, Eugen-Gutmann-Gesellschaft für Bankengeschichte, European Society for Environmental History, International Union of History and Philosophy of Science and Technology, Komise pro rané dějiny Slovanů Gerarda Labudy při Mezinárodním komitétu slavistů).

Úkolem je nejen udržovat, ale nadále rozvíjet spolupráci s domácími institucemi (Akademie věd, vysokoškolská a univerzitní pracovišti jak v rámci UK, tak i mimopražské univerzity, státní a specializované archivy) i s institucemi zahraničními (Katedra archívnictva a pomocných vied historických Filozofické fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě, Institut für Österreichische Geschichtsforschung a Institut für Wirtschafts- und Sozialgeschichte Universität Wien; Max-Planck Institut für Europäische Rechtsgeschichte Frankfurt am Main; Friedrich-Schiller-Universität Jena; Institut Historii a Institut historii państva i prawa Univerzity M. Curie-Sklodowské Lublin; Univerzita Adama Mickiewicze Poznaň; Uniwersytet Wroclawski, Uniwersytet Jagielloński v Krakówie, Uniwersytet Mikołaja Kopernika Toruń, Maison des Sciences de l´Homme - EHESS; Institut of Medieval Studies University of Leeds, Università degli Studi di Padova, Herzog-August-Bibliothek Wolfenbüttel, Humboldt-Universität zu Berlin, Centre de recherche du château de Versailles.

4. výhled dalších možných oblastí rozvoje

- v oblasti personální – habilitační řízení M. Sekyrkové a příprava habilitace J. Dobeše, v pětiletém horizontu K. Woitschové (viz výše), případně jmenovacích řízení;

- v oblasti vědecké publikační a popularizační – dokončení učebního textu diplomatiky, příprava učebního textu k předmětu nauka o pramenech a novověká paleografie; vydání sborníku z workshopu Formy a proměny diplomatické produkce v novověku III.; sborníku z připravované konference k 100. výročí archivní školy;

- pořádání, spolupořádání a aktivní vystupování na domácích i mezinárodních konferencích a workshopech (listopad 2019: mezinárodní konference k 100. výročí založení Státní archivní školy; 2020: 40. Mezioborové sympozium k problematice 19. století v Plzni), (2019 – Tel Aviv: Gender and Science in War and Peace; červenec 2019 – Moskva: 26th Annual International Conference on Jewish studies; 2020: 15th International Conference on Urban History: Cities in Motion – organizace samostatné sekce; 2020 a 2021: 25th a 26th International Congress of History of Science and Technology), popularizace výsledků odborné činnosti;

- v oblasti domácí a zahraniční spolupráce – prohloubení spolupráce se stávajícími spolupracujícími archivními pracovišti, rozšíření spolupráce i na archivy mimopražské, především Moravský zemský archiv v Brně a Zemský archiv v Opavě. V oblasti zahraniční spolupráce navázání kontaktů s dalšími zahraničními partnery (Institut für Geschichtswissenschaften und europäische Ethnologie Leopold-Franzens Universität Innsbruck; Technische Universität Dresden; Universität Leipzig), dosavadním osobním a příležitostným kontaktům se snažíme dát stálejší či pravidelnější podobu na oficiální úrovni s Archivní školou v Marburgu, Rakouským státním archivem ve Vídni, Státním archivem v Drážďanech a Státním archivem v Mnichově – včetně tamní bavorské archivní školy a v neposlední řadě se zástupci Mezinárodní archivní rady (International Council on Archives). Hlavním úkolem v této souvislosti je výměna zkušeností, realizace přednášek, možnost získání krátkodobých výzkumných pobytů pro pedagogy a především stáží pro studenty. Při získávání a rozšiřování kontaktů bude nanejvýš žádoucí větší zapojení mladší generace;

- řešení prostorových problémů týkajících se nejen zcela neodpovídajícího pracovního zázemí pedagogů, ale i oborové knihovny s celofakultním významem, je (za stávajících prostorových podmínek fakulty) patrně iluzorní a v nejbližší době nereálné;

- s vedením fakulty bude nezbytné řešit systémově nedostatek finančních prostředků nejen na doplňování knihovny, ale i otázku zajištění finančních prostředků na pokrytí nákladů na výuce participujících (a zcela nepostradatelných) externích odborníků.

                                                                                                          

V Praze dne 16. dubna 2019                                            

Doc. PhDr. Ivana Ebelová, CSc.      

 

 

Aktuality

Raně novověká diplomatika (I. Ebelová, Zd. Hojda) bude probíhat v následujících termínech...

02. Říjen 2019