Poskytovatel a č.: NAKI III DH23P03OVV032
Trvání: od 1. 3. 2023 do 31. 12. 2027
Příjemce: Univerzita Karlova
Odpovědný řešitel: Ivana Ebelová
Řešitelský tým: Ivo Boháč, Šárka Steinová, Zdeněk Hojda, Filip Paulus, Hana Vobrátilková Gutová
Kontakt:
Ivana Ebelová
+420 221 619 327
ivana.ebelova@ff.cuni.cz
Dosavadní výsledky
„Specializovaná veřejná databáze objektů pražské městské krajiny v období baroka a osvícenství“
Při zpracování plánové dokumentace se vycházelo ze Základních pravidel pro zpracování archivního materiálu, poskytujících přehlednou a srozumitelnou formou návod pro praktickou práci s kartografickými dokumenty. K základnímu a aplikovanému výzkumu pražské městské krajiny bylo zvoleno celkem 55 objektů.
Databáze se skládá ze dvou částí:
Databáze plánové dokumentace
Na základě vyhotovené matriky ID objektů se pro evidenci plánové dokumentace použilo také prostředí aplikace Microsoft Excel a v něm zpracovaná tabulka, označovaná jako katalog plánové dokumentace. Struktura katalogu plánové dokumentace k jednotlivým ID objektům je vedena na samostatném listu v aplikaci Microsoft Excel, rozdělená do jednotlivých sloupců, z nichž každý nese označení konkrétní kategorie.
Správcem 380 kusů dohledané plánové dokumentace k jednotlivým ID objektům je Národní archiv, který má jeden z nejrozsáhlejších archivních souborů historických rukopisných map a plánů v České republice. Sbírka map a plánů disponuje jedinečnými kartografickými archiváliemi, které byly vytvořeny v rámci činnosti českých a moravských zemských a dvorských institucí a jejich institucionálních předchůdců. Kromě map či atlasů je její součástí i rozsáhlá projektová a plánová dokumentace tehdejších dvorských a zemských úřadů, která v neposlední řadě leccos napoví i o činnosti jednotlivých architektů a stavitelů.
Zároveň bylo dohledáno 45 kusů projektů ve sbírce plánů fondu oddělení dokumentace Ústavu dějin umění Akademie věd České republiky. Soubor je významný mimo jiné pro značný počet historických plánů pocházejících z 18. a 19. století. Mezi jejich autory lze nalézt i přední barokní architekty a stavitele působící i na území Prahy.
Využita byla také sbírka map a plánů Archivu hl. města Prahy. V tomto souboru se kromě jiného nacházejí i plány jednotlivých čtvrtí, veřejných prostorů, stavební plány, plány budov zachycují většinou polohu v ulici, průčelí, zaměření před zbouráním, avšak stavební plány jsou dochovány pouze u malé části objektů. Pro databázi tak byly využity pouze tři plány bývalé tabačky vzniklé z dřívějšího kláštera celestinek na Novém Městě pražském. Nicméně je třeba upozornit na skutečnost, že celá řada rukopisné plánové dokumentace, většinou velkého měřítka z tohoto období, zůstala často vlepená do městských knih nebo se stala součástí sbírky listin.
Monografie „Pražská městská krajina na plánech z 18. století“
V roce 2025 se pracovalo na interdisciplinárním monografickém zpracování dosud neprezentované plánové dokumentaci zrušených církevních a sociálních objektů císařem Josefem II., která dodnes přináší znaky dokumentující změnu paměti pražské městské krajiny. Monografie sestává ze sedmi základních částí. Jejich koncepce je výsledkem řady kompromisů, které vycházely především ze záměru představit badateli jednoduchou a přehlednou formou soubor kartografických dokumentů a na ně napojených spisů. Zatímco první kapitoly představují archiválie dohledané v paměťových institucích, navazující přinášejí metody práce s kartografickými dokumenty a ukázku tvorby matriky a z ní vycházející databáze plánové dokumentace objektů pražské městské krajiny. Čtenáře tak od začátku do konce knihy provázejí informace přímo i vzdáleně související s plány, které jsou uvedeny v katalogové části anebo jsou navázány na zveřejněnou webovou aplikaci prezentující další plánovou dokumentaci.
První kapitola, jejímž obsahem je historický exkurz do období josefínských reforem, vtahuje čtenáře do turbulentního reformního období vykazujícího řadu společenských změn, které se odrazily nejen ve fungování státní a církevní správy, ale i v podobě našeho hlavního města v rámci jeho stavebního uspořádání. K tomu je využita celá řada dosud neprezentovaných archivních pramenů a dokumentů, počínaje například souborem dopisů Josefa II. adresovaných nejvyššímu česko-rakouskému kancléři Leopoldu Vilémovi hraběti Krakovskému z Kolovrat a nejvyššímu purkrabímu Františku Antonínovi z Nostic-Rienecku a konče zveřejněním průběhu vizitací pražských špitálů a klášterů v roce 1781.
Zde zásadně zasáhl profesor Stavovské inženýrské školy a později ředitel Zemského stavebního ředitelství v Praze František Leonard Herget se svými žáky a spolupracovníky z řad pražských architektů, stavitelů a tesařských mistrů. Díky jejich aktivnímu přístupu se dodnes dochovaly znalecké posudky na jednotlivé objekty zrušených klášterů a špitálů. Mnozí z nich přitom byli i autoři plánové dokumentace, která vznikala v souvislosti s přestavbami objektů a změnou jejich účelu. Druhá kapitola je věnována rozboru prostudovaného archivního materiálu, který k danému tématu byl dohledán v archivních fondech. Jejím smyslem je ukázat, jaké všechny dokumenty se vztahují k plánové dokumentaci pražské městské krajiny a jak fungoval mechanismus spisové služby na konci 18. století na území Českého království.
Jedná se o první podrobnější analýzu tematicky zaměřenou, která doposud nebyla nikde prezentována. Třetí kapitola navazuje na předchozí a snaží se rámcově upozornit na základní literaturu uveřejněnou na dané téma. Následující dvě kapitoly popisují činnost Františka Leonarda Hergeta na Stavovské inženýrské škole a jeho nezpochybnitelný přínos a vliv na změnu pražské městské krajiny na konci 18. století. S tím je však provázaná i jeho činnost v rámci nově vzniklého Provinčního stavebního ředitelství v Praze. Text se zároveň snaží zdůraznit neuvěřitelné intelektuální, a především organizační schopnosti tohoto renesančního člověka, který obětoval škole a úřadu veškerý čas, a zdá se, že i zdraví. Osobnost Hergeta svými osudy dokonale reprezentuje člověka žijícího na přelomu historických dějin. Jeho životopis je dokumentován poměrně velkým množstvím empirických dat, přesto hloubka v této knize předloženého zpracování nepředstavuje maximum možného. V budoucnosti se tedy dají předpokládat další korekce a zpřesnění.
Poslední kapitola se zaměřuje a odpovídá na rozsáhlé spektrum metodologických otázek vycházejících ze zpracování pramenů a plánové dokumentace, včetně zhodnocení výsledků v matrice a plánové databázi. Jejich předložením autoři nabízejí badatelům snadnou orientaci v plánech a jejich jednotlivých detailech, které nejsou na první pohled vždy čitelné. V neposlední řadě přinášejí informace, které nelze získat jiným způsobem než speciálními zobrazovacími metodami.
Druhá část knihy cílí především na představení výsledků práce jeho studentů, které jsou takto kompletně shromážděny a prezentovány vůbec poprvé. Výsledný katalog vychází z heuristiky plánové dokumentace, ikonografie, historické fotografické dokumentace ze sbírek a fondů Národního archivu, Ústavu dějin umění Akademie věd ČR, Archivu hl. města Prahy, Muzea hl. města Prahy a ze Státního rakouského archivu ve Vídni. Ke každému z plánů byla přiřazena současná velkoformátová fotografie objektu nebo v některých případech místa již jiné stavby, která v dané lokalitě dnes stojí. Zároveň uveřejňujeme vedle toho lokalizovaný a identifikovaný objekt zaznamenaný na Hergetově plánu Prahy z roku 1791 v komparaci se současným leteckým snímkem. Porovnáním výše uvedených kartografických a ikonografických zdrojů lze vysledovat urbanistický vývoj v proměnách času. Pokud to bylo možné, byla doplněna ke každému plánu průsvitka, a především velmi obsáhlá legenda.
Tiskové pdf. monografie bylo předáno do tiskárny a výtisk bude k dispozici na konci roku 2025.
Architektonická interpretace vybraných objektů a jejich transformace podle plánové dokumentace do 3D modelace zaniklých objektů
Ve třetím roce řešení projektu pokračovala tvorba virtuálních modelů a strukturální analýza s následným výtvarným modelováním digitálních modelů.
| nové ID | název objektu | stav zpracování |
| 4 | Malostranský špitál s kostelem sv. Jana Křtitele Na Prádle | hotovo |
| 7 | Špitál sv. Františka | hotovo |
| 8 | Areál přádelny a káznice na Starém Městě č. 185 (čp. 80) a okolí | hotovo |
| 9 | Areál kláštera křížovníků s červeným srdcem na Starém Městě č. 755 (čp. 886) a okolí | hotovo |
| 10 | Areál chudobince u vodárenské věže na Novém Městě č. 1225 (čp. 1235) a okolí | rozpracováno |
| 11 | Areál špitál sv. Anežky na Novém Městě č. 252 (čp. 337) a okolí | hotovo |
| 17 | Areál premonstrátského semináře sv. Benedikta | hotovo |
| 18 | Staroměstský špitál za kostelem sv. Jakuba | hotovo |
| 19 | Areál kláštera celestýnek na Novém Městě a okolí | hotovo |
| 26 | Areál kláštera karmelitek u sv. Josefa, později kláštera Anglických panen na Malé Straně a okolí | hotovo |
| 27 | Areál kláštera Paulánů na Starém Městě a Broumovského domu na Starém Městě a okolí | bude se zpracovávat |
| 30 | Areál kláštera sv. Václava a kanovníků svatého Hrobu na Zderaze (Božehrobci) na Novém Městě | bude se zpracovávat |
| 50 | Broumovský dům | hotovo |
| 39 | Kostel sv. Vojtěch na Starém Městě | rozpracováno |
| 42 | Klášter hybernů (irských františkánů) | rozpracováno |
Publikování odborných článků
Ivana Ebelová – Zdeněk Hojdy, Josefinské rušení pražských klášterů a jejich další využití. Strategie panovníka a vídeňských správních úřadů, Cornova (v tisku)
Šárka Steinová – Filip Paulus. Přádelna a kázníce na Starém Městě pražském, Paginae historiae (el. verze viz https://www.nacr.cz/vyzkum-publikace-akce/publikacni-cinnost/paginae-historiae) (v tisku)
Příprava databáze vizitační protokol tereziánského katastru pro Staré Město pražské z let 1725–1726
Originál je uložen v archivním fondu Tereziánský katastr v Národním archivu. Relační databáze funguje v softwarovém programu Microsoft Office Access a zprostředkovává všechny důležité informace z významného berního pramene 18. století. Každý staroměstský dům či stavební objekt má vlastní databázový záznam s několika vedlejšími formuláři. Obsahuje údaj o držiteli v době vizitace (s odkazem na staršího majitele uvedeného v berní rule), současné číslo popisné domu, cenu domu podle posledního zápisu v trhových knihách, výši dluhů a jiných břemen váznoucích na domě, ulici, ve které dům stojí, stavební stav, počet podlaží, roční výnos z domu (z pronájmu apod.), možný výnos z domu (uváděn u domů s volnou ubytovací kapacitou apod.). Dále nechybí informace o zaměstnání a výdělku majitele domu, zisky z domu (z pivního či vinného šenku, z vinopalnictví apod.), údaje o zahradách a chovaných zvířatech. Důležitou součástí databáze je podrobný popis stavebního objektu podle jednotlivých místností a soupis nájemníků (včetně jejich zaměstnání a výše nájemného).
Na základě statistického zpracování údajů vizitačního protokolu lze zhodnotit stavební stav staroměstských domů v letech 1725–1726. Vizitační protokol umožňuje zkoumání výšky domovní zástavby, kterou je možné sledovat prostřednictvím údajů o počtu podlaží evidovaných objektů, ale také stavební zachovalost objektů, resp. stavební materiál užívaný při budování staroměstských domů (kámen, dřevo).
Pro historický místopis představuje velmi cennou rubriku odkaz na majitele podle fase (tj. podle berního přiznání z r. 1713).
Originál textu: závěrečné sumární údaje vizitačního protokolu pro Staré Město pražské
Originál textu: reversní strana folia s popisem místností v domě a seznamem nájemníků
V druhém roce řešení projektu pokračovaly grafické práce na digitalizaci a následné tvorbě virtuálních modelů a strukturální analýza s následným výtvarným modelováním digitálních modelů. Jako ukázku výsledku virtuálního modelu a strukturální analýzy předkládáme zaniklý objekt kláštera křížovníků s červeným srdcem na Starém Městě č. 755 (čp. 886).
Plán kláštera křížovníků s červeným srdcem na Starém Městě č. 755 (čp. 886). NA, SMP, inv. č. 582.
Digitální model kláštera křížovníků s červeným srdcem na Starém Městě č. 755 (čp. 886). doc. Boháč
Digitální model kláštera křížovníků s červeným srdcem na Starém Městě č. 755 (čp. 886). doc. Boháč
ID 13 Klášter alžbětinek s kostelem P. Marie Bolestné
Rukopisný kolorovaný plán kláštera alžbětinek s kostelem P. Marie Bolestné v Praze na Novém Městě s vyobrazením půdorysu půdorys přízemí a prvního poschodí a popisem z roku [1781]. Autor: Ing. Franz Schmidt. NA, f. SMP, inv. č. 587, sign. C/XII/6
Rukopisný kolorovaný plán kláštera alžbětinek s kostelem P. Marie Bolestné v Praze na Novém Městě s vyobrazením půdorysu půdorys přízemí a prvního poschodí a popisem z roku [1781]. Autor: Ing. Franz Schmidt. NA, f. SMP, inv. č. 587, sign. C/XII/6
Příprava pro terénní průzkum a fotodokumentaci kláštera alžbětinek s kostelem P. Marie Bolestné v Praze na Novém Městě (Pavla Kocourková, 2024)
Fotodokumentace kláštera alžbětinek s kostelem P. Marie Bolestné v Praze na Novém Městě (Pavla Kocourková, 2024)
Fotodokumentace kláštera alžbětinek s kostelem P. Marie Bolestné v Praze na Novém Městě (Pavla Kocourková, 2024)
Fotodokumentace kláštera alžbětinek s kostelem P. Marie Bolestné v Praze na Novém Městě (Pavla Kocourková, 2024)
Fotodokumentace kláštera alžbětinek s kostelem P. Marie Bolestné v Praze na Novém Městě (Pavla Kocourková, 2024)
Fotodokumentace kláštera alžbětinek s kostelem P. Marie Bolestné v Praze na Novém Městě (Pavla Kocourková, 2024)
ID 19 Klášter Celestýnek na Novém Městě
Rukopisný kolorovaný plán kláštera celestýnek na Novém Městě s vyobrazením půdorysu půdorys přízemí z roku [1781]. Autor: neznámý. NA, f. SMP, nezprac.
Příprava pro terénní průzkum a fotodokumentaci celestýnek v Praze na Novém Městě, dnes budova České pošty (Pavla Kocourková, 2024)
Fotodokumentace budovy České pošty, kde klášter celestýnek. (Pavla Kocourková, 2024)
Fotodokumentace budovy České pošty, kde byla klášterní zahrada celestýnek. (Pavla Kocourková, 2024)
Fotodokumentace interiéru budovy České pošty, kde stál klášter celestýnek. Odbavovací hala. (Pavla Kocourková, 2024)
Fotodokumentace interiéru budovy České pošty, kde stál klášter celestýnek. Odbavovací hala s detailem a připomínkou na Andělskou zahradu. (Pavla Kocourková, 2024)
ID 5 Městský lazaret před Újezdskou bránou v Košířích č. 2
Rukopisný kolorovaný plán městského lazaretu před Újezdskou bránou v Praze Košířích s vyobrazením přízemí, prvního poschodí a půdy a podrobným popisem z roku [1781]. Autor: Ing. Prokop Nowack. NA, f. SMP, inv. č. 588, sign. C/XII/7
Příprava pro terénní průzkum a fotodokumentaci městského lazaretu před Újezdskou bránou v Praze Košířích, dnes budova Národního bezpečnostního úřadu (Pavla Kocourková, 2024)
Fotodokumentace budovy Národního bezpečnostního úřadu, kde byl městský lazaret před Újezdskou bránou. (Pavla Kocourková, 2024)
Fotodokumentace budovy Národního bezpečnostního úřadu, kde byl městský lazaret před Újezdskou bránou. (Pavla Kocourková, 2024)
Fotodokumentace budovy Národního bezpečnostního úřadu, kde byl městský lazaret před Újezdskou bránou. Detail zachovalé barokní studny. (Pavla Kocourková, 2024)
Průběh prvního roku řešení výzkumného projektu „Proměny pražské městské krajiny v rámci urbanizačního procesu v období od baroka a osvícenství“
V roce 2023 došlo k zahájení základního a archivního průzkumu v souladu s první etapou projektu věnující se analýze dochované dosud opomíjené plánové dokumentace, týkající se proměny pražské městské krajiny a identifikace objektů a areálů. První etapa projektu probíhala v následujících dílčích cílech řešení:
Půdorys kláštera paulánů na Starém Městě v Praze. Národní archiv, Sbírka map a plánů, inv. č. 743, sign. E XI 17/1.
